Základní definicí a zároveň funkcí rodiny je zajištění lidské reprodukce na právním základě platném v dané společnosti. Výběr partnera vhodného pro uzavření manželství probíhá na tzv. sňatkovém trhu. Počátky moderního studia sňatkového trhu jako základny pro utváření rodiny se datují zhruba do počátku 30. let 20. století. Sňatkový trh je sociální prostor k setkávání, poznávání, vzájemnému hodnocení a posléze k vlastnímu výběru a funguje na následujících principech: sociální směna – člověk hledá partnera, který mu v požadované míře poskytne uspokojení jeho potřeb, které si sám není schopen zabezpečit filtr – nejdříve jsou vyloučeni jedinci, kteří nejsou na stejné sociální, kulturní, věkové a rasové úrovni, stimulus-value-role theory – vzájemná přitažlivost je založena na výměně kladů a záporů, které partneři přinášejí do svazku, sociální konstruktivismus – vyslání signálu, reakce, sebeodhalení, převzetí role, konstrukce společných rolí, partnerství. Srovnání sňatkového trhu s pracovním přináší zajímavou podobnost. Jak v práci, tak v manželství jde rovněž o maximalizaci výnosu. Naopak odlišnosti spočívají v poznání, že se žení a vdávají i ti, kdož vůbec o sňatek neusilují, dále ve věku zúčastněných a také opuštění rodiny pro založení (snad) lepší, je mnohem nákladnější než změna pracovního místa. Postavení ženy v moderní společnosti přineslo pozoruhodné dilema. Uzavření manželství na tradici rodových rolí je totiž v rozporu s ženskou emancipací. Může to dokonce znamenat konec rodiny v naší civilizaci? Sociálně ekonomický status (postavení a hmotné zajištění jedince ve společnosti) pozbývá u moderních žen na důležitosti a významu. Sociální a kulturní omezení výběru partnera, tedy ovlivnění rodinou (rodiči), sousedstvím a teritoriální blízkostí, věkovou blízkostí, etnickou a rasovou příslušností, náboženskou sounáležitostí a vzděláním zdaleka nehraje takovou roli, jako kdysi. Sex a rodina koexistují v symbióze. Tabu v jeho výzkumu prolomila druhá světová válka, v nedávné minulosti podpořila výzkum sexu hrozba AIDS. Současné sexuální chování je výsledkem tří sexuálních revolucí: v průběhu 1. tisíciletí našeho letopočtu manželství získává monopol na sex, v druhé polovině 16. století je sex provozován hojně i mimo manželství, v šedesátých letech 20. století je odmítnut monopol manželství na sex, antikoncepce činí ze sexu plně samostatný zdroj slasti a oporu lidské identity. To nejlepší, co nepochybně k manželství patří, na konec. Láska. Iluze o jedinečnosti každé lásky brzdila sociologii v užívání tohoto termínu. Zkoumání lásky jako kapacity nikoli vztahu přineslo poznání, že jedinec je buď trvale láskou nadán, je jí schopen nebo tento talent postrádá a není lásky duševně schopen. Sex není nejdůležitějším faktorem lásky. Který je ten váš?